Blackout v Česku: Analýza kolapsu z 4. července 2025, který otestoval naše IT

V pátek 4. července 2025, v den, který se pro mnohé nesl v duchu příprav na prodloužený víkend, postihl rozsáhlé části České republiky nečekaný a masivní výpadek elektrické energie. Nešlo o lokální poruchu, ale o kaskádovou událost, která na desítky minut ochromila domácnosti, firmy a kritickou infrastrukturu. Pro svět informačních technologií to byl ostrý test odolnosti a připomínka, jak křehká je naše digitální realita, plně závislá na stabilní dodávce elektřiny.

Tento článek se do hloubky podívá na to, co se vlastně stalo, jaké byly technické příčiny, které oblasti zůstaly bez proudu a jaké dopady měl tento blackout na klíčové IT systémy v zemi.

Co se přesně stalo? Dominový efekt v přenosové soustavě

Podle prvních analýz a vyjádření provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, stála na počátku problému závažná porucha na vedení velmi vysokého napětí (400 kV). Jako epicentrum události je označována transformovna v Albrechticích, klíčový uzel pro přenos elektřiny v rámci České republiky i pro mezinárodní spolupráci.

Porucha jedné kritické linky způsobila okamžité přetížení ostatních částí sítě. Automatické ochranné systémy, navržené tak, aby zabránily fatálnímu poškození a rozpadu celé evropské sítě, zareagovaly přesně podle plánu – začaly postupně a řízeně odpojovat jednotlivé oblasti. Tento proces, známý jako "kaskádové šíření poruchy", je sice obranný mechanismus, ale jeho důsledkem je právě plošný výpadek, tedy blackout.

Kde všude nešla elektřina?

Výpadek se nejcitelněji dotkl následujících oblastí:

• Praha a Středočeský kraj: Zde byly dopady nejrozsáhlejší, postihly hustě osídlené oblasti a řadu firem.

• Východní Čechy: Významné části Královéhradeckého a Pardubického kraje se ocitly bez energie.

• Části Moravy: Hlášeny byly také významné výpadky v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Celkově se odhaduje, že bez proudu se ocitlo několik stovek tisíc odběrných míst, což z události činí jeden z největších výpadků za poslední dekádu.

Dopad na IT infrastrukturu: Když se servery potí

Zatímco pro domácnosti znamená výpadek zhasnutá světla a ticho, pro IT sektor začíná závod s časem. Moderní datacentra a serverovny jsou sice na takové situace připraveny, ale každý blackout je zátěžovým testem jejich odolnosti.

1. UPS a okamžitá reakce: První obrannou linií jsou zdroje nepřerušovaného napájení (UPS). Tyto bateriové systémy okamžitě převezmou napájení klíčových serverů, switchů a storage polí. Jejich úkolem je překlenout kritických několik desítek sekund až minut, než se podaří nastartovat hlavní záložní zdroje.

2. Start dieselových agregátů: Srdcem záložního napájení každého seriózního datacentra jsou dieselové generátory. Po detekci výpadku se automaticky spouští a po krátké stabilizaci přebírají kompletní napájení objektu. V pátek 4. července se tak po celé zemi rozezněly stovky těchto motorů, které udržely v chodu páteřní internetové uzly, hostingové služby i firemní servery.

3. Problémy s konektivitou a mobilními sítěmi: I přes zálohované napájení datových center mnoho uživatelů zaznamenalo problémy s připojením. Důvod je prostý – výpadek postihl i tisíce aktivních prvků telekomunikačních sítí v terénu (vysílače, převaděče). Ačkoliv klíčové uzly a BTS (Base Transceiver Station) mobilních operátorů mají vlastní bateriové zálohy, jejich kapacita je omezená a nepokrývají 100 % sítě. Mnoho lidí tak zaznamenalo výpadky mobilního signálu a internetového připojení.

Poučení z krize: Jsme dostatečně připraveni?

Tento incident byl důraznou připomínkou několika klíčových faktů:

• Centralizovaná závislost: Naše digitální společnost je absolutně závislá na centralizované a zranitelné energetické síti.

• Význam redundance: Investice do kvalitních UPS, pravidelně testovaných dieselových agregátů a redundantních napájecích větví (A/B napájení) se v takových chvílích mnohonásobně vrací. Firmy, které zde šetřily, čelily tvrdému probuzení.

• Monitoring a automatizace: Klíčovou roli sehrály monitorovací systémy, které správcům IT okamžitě hlásily přechod na záložní napájení a umožnily jim na dálku kontrolovat stav technologií.

Výpadek z 4. července 2025 se nakonec podařilo díky rychlé práci techniků ČEPS a distribučních společností obnovit v řádu desítek minut až několika málo hodin. Přesto nám ukázal, jak tenká je hranice mezi plně funkčním digitálním světem a tichem offline reality. Pro každého IT profesionála je to jasný vzkaz: Nepodceňujte napájení. Nikdy.